M14 ke změnám bodového systému

Jak jsme již informovali, ministerstvo dopravy vyzvalo veřejnost, aby se vyjádřila k zamýšleným úpravám bodového systému. I my jsme této možnosto využili, protože návrh pokládáme za principiálně špatný.

Ministerstvo dopravy
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
110 15 Praha 1

Věc: Stanovisko ke změnám bodového systému

V návaznosti na kampaň MDČR, ve které vyzývá veřejnost k předkládání návrhů a připomínek k zamýšlené novele Zákona o provozu na pozemních komunikacích a bodového systému, sdělujeme ministerstvu následující připomínky, které vyplynuly z analýzy, kterou naše organizace zpracovala.

Na obecné rovině shledáváme zcela nedostatečnou argumentaci ministerstva, dále předkladatele, který navrhuje bodový systém výrazně zpřísnit, aniž by provedl analýzu účinnosti bodového systému současného a předložil, jak korelují nejčastější příčiny dopravních nehod s nejčastěji postihovanými přestupky. Předpokládáme, že žádná taková souvislost neexistuje, protože více než 80% bodových postihů je ukládáno za přestupky, které jsou zcela bagatelního rázu a nikoho přímo neohrožují.

K samotným změnám zákona uvádíme následující:

1. V návrhu předkladatel zavádí nově výraznou sankci za řízení vozidla bez platného lékařského osvědčení, a to ve výši až 25.000 Kč. Sankci v takové výši pokládáme za nepřiměřenou a likvidační pro ty řidiče, na které pravděpodobně dopadne (tedy především starší řidiče, u kterých je ze zákona prohlídka povinná po dovršení určitého věku). Navíc zde předkladatel nerozlišuje mezi situacemi, kdy řidič prohlídku neabsolvoval (např. z důvodu opomenutí) a kdy prohlídkou neprošel a přesto řídí.

2. Oprávnění Policie ČR požadovat kauce je v praxi používáno i v případech, že k výběru kauce nevznikl důvod, v rozporu s jejich zákonným účelem a nepřiměřeně často. Tuto praxi Policie ČR musely opakovaně korigovat správní soudy (viz např. rozsudky NSS č.j. 4 As 6/2014, 7 As 273/2014, 9 As 150/2015). Snaha předkladatele oprávnění Policie v tomto směru rozšiřovat proto není na místě, předkladatel by se měl naopak soustředit na užší vymezení tohoto institutu a zamezit popsanému zneužívání práva vyměřovat kauce. Obecně by měl předkladatel vyvíjet úsilí k tomu, aby minimalizoval situace, kdy odnětí práva řidiči závisí jen na momentálním úsudku policisty bez možnosti okamžitě účinného opravného prostředku, protože zneužití takového ustanovení nejen hrozí, ale prakticky k němu dochází a obsahuje i značná korupční rizika.

3. Vzhledem k tomu, že se nemění minimální výše kauce uvedená v § 125a odst. 1 (5 000 Kč) a zůstává v platnosti i ustanovení, že kauci lze vybrat maximálně do výše hrozící peněžní sankce, bude za současného zvýšení horní hranice pokut policie oprávněna vybírat kauce v podstatně širším meřítku i v případě méně závadných přestupků, což výše popsaný problém dále prohloubí.

4. Záměr předkladatele zrušit pro vybrané přestupky v blokovém řízení rozpětí, ve kterém je možné ukládat peněžní sankce, je v rozporu se zásadou přiměřenosti trestu tak, jak ji vnímá trestní právo. Protože přestupek je pojmově trestním obviněním, i v případě přestupku musí platit, že výše sankce musí být přiměřená povaze a závažnosti skutku. Pokud zde předkladatel argumentuje korupčním potenciálem vznikajícím při stanovování výše pokuty, pak je záhadou, proč se pro jiné přestupky rozhodl rozpětí nadále zachovat. Jako příklad uvádíme zbytkovou skutkovou podstatu podle § 125f odst. 1 pís. k), která v sobě skrývá nejvýraznější korupční potenciál (běžnou praxí například je, že policisté nabízejí řidičům mírnější kvalifikaci skutku podle tohoto ustanovení výměnou za to, že se nebudou bránit v dalším řízení a umožní jim tak dosáhnout výběru pokuty v blokovém řízení).

5. Předkladatel neuvedl, o co se opírá při navrhování nové výše pokut. Opakovaná mediální vyjádření představitelů MDČR, že v České republice jsou pokuty nízké nebo podstatně nižší než v sousedních zemích, se nezakládají na pravdě. Pokuty za běžné dopravní přestupky v okolních zemích jsou zpravidla nižší než v ČR a to jak v absolutní výši, tak v přepočtu na průměrný příjem, kdy jsou v ČR vyšší přibližně 2 – 7x. Výše pokut byla předmětem společenské diskuse již při zavádění bodového systému v roce 2006, přičemž již tehdy byla shledávána absurdní a přemrštěnou. Zvýšení horní hranice pokut, se kterým nyní navrhovatel přichází, není ani v korelaci s inflací.

6. Vzhledem k vznikající judikatuře, kdy již není udržitelný dosud užívaný formální výklad, že body v rámci bodového hodnocení řidičů jsou pouze administrativním opatřením a naopak se prosadil (od počátku zjevně správný) výklad, že body představují trest, pokládáme za zcela nezbytné, aby byl řidič informován o každém jednotlivém bodovém trestu. Stav, kdy je občanu ukládán trest, o kterém neví, je nejen protiústavní, ale také v rozporu s deklarovaným preventivním působením bodového systému.

Návrh v podobě, jaký MDČR předložilo, pokládáme za nekvalitní, nepodložený, argumentačně slabý a stavějící pouze na vyhrocování represe, a s jako takovým s ním nesouhlasíme. V případě, že tento návrh projde legislativním procesem, vynaložíme veškeré úsilí k tomu, aby popsaná praxe likvidačních pokut, skrytých trestů a policejních postihů ad hoc byla v co nejširší míře předmětem soudního přezkumu a správní soudy předkladatelem nastolovanou praxi opět korigovaly do ústavně i společensky přijatelných mantinelů.

Jsme toho názoru, že zákonné změny, které se dotýkají zhruba 5 milionů řidičů, by se měly opírat o celospolečenskou diskusi a nikoli o brainstorming zástupců silových složek, centrálních úřadů a předem vybraných organizací probíhající za zavřenými dveřmi. Dále je zjevná absence celkové koncepce, kdy se předkladatel nedokáže rozhodnout, zda hodlá bodový systém stavět na postizích za jednání, která skutečně ohrožují ostatní, nebo zda hodlá dále akcentovat „výchovný“ či spíše šikanózní aspekt bodového systému v duchu doktríny dohlížitelského státu.

Stanovisko bylo odesláno dne 12.5.2016 na adresu, kterou ministerstvo uvedlo na svém webu.

Nedomníváme se, že by naše stanovisko mohlo na přístupu ministerstva něco významného změnit. Kurz, který ministerští úředníci s podporou vysoce postavených policejních úředníků nabrali, je zcela jasný – více represe, více pravomocí policie a drakonické tresty v podobě mnoholetých zákazů činnosti a likvidačních pokut.

Tomu nasvědčují i mediální vyjádření představitelů ministerstva, kteří si z doručených připomínek nyní vybírají to, co se jim nejlépe hodí “do krámu”. Dostáváme v kopii připomínky řidičů, kteří reagovali na náš minulý příspěvek a víme proto dobře, že to není jen volání po ještě absurdnějších trestech, co na ministerstvo přichází.

Nicméně si nemyslíme, že bychom k tomu měli mlčet, protože takový systém, ať jej ministerstvo obhajuje jakkoli, není v zájmu řidičů, ale v zájmu úředníků a dopravní policie. Zároveň vyzvýváme naše příznivce a čtenáře tohoto webu, aby se neváhali vyslovit a sdělili ministerským úředníkům svůj názor na jejich záměr.