V tomto příspěvku se budeme věnovat problematice kaucí, které může Policie ČR vybírat od řidičů v případě, že nesouhlasí s řešením přestupku v blokovém řízení. Na základě dostupné judikatury také nastíníme možnosti, jak nedat policistům možnost vykonstruovat důvod pro vyměření kauce.
Kdy může policista kauci od řidiče požadovat?
Podle § 125a odst. 1 věty první zákona o provozu na pozemních komunikacích je policista je oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla podezřelého ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5000 Kč do 50 000 Kč, nejvýše však do výše hrozící peněžní sankce za spáchaný přestupek.
Kauci lze tedy vybrat pouze od řidiče motorového vozidla a musejí nastat současně následující zákonné podmínky:
1. Byl spolehlivě zjištěn skutek, který může být přestupkem proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
2. Je z něho podezřelý řidič vozidla
3. U tohoto řidiče je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení.
Musí se jednat o přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (tedy nikoli o přestupek proti ustanovením jiných zákonů, například zábor veřejného prostranství) a kauci může požadovat pouze příslušník Policie ČR, nikoli strážník nebo jiná úřední osoba. Náležitosti potvrzení o převzetí kauce stanoví § 15b vyhlášky č. 31/2001 Sb.
Pro doplnění, ustanovení § 35b zákona č. 111/1994 Sb. a další související ustanovení tohoto zákona upravují vybírání kaucí v případech porušení zákona ze strany dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky. V tomto případě se jedná o jiný právní režim a nebudeme se jim dále zabývat.
Právě existenci důvodného podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení a jeho prokázání se budeme v následujícím textu věnovat.
Jaký je účel kauce?
Zákon stanoví, že složení kauce je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci 1 dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
Zákon však v žádném případě nedává policistovi pravomoc používat kauci k tomu, aby přiměl řidiče řešit domnělý přestupek blokově, protože potřebuje z jakýchkoli důvodů dosáhnout výběru pokuty na místě. V tom případě se jedná o nezákonný zásah do základních procesních práv řidiče.
Obvyklým výkladem je, že kauce je vybírána pouze ve výjimečných případech v případě, že skutečně existuje významný důvod, že se řidič nebude správního řízení účastnit. To připadá v úvahu například u osob s bydlištěm mimo ČR nebo osob bez trvalého bydliště. Policie se však v každodenní praxi snaží okruh osob, kterým je ukládána kauce rozšiřovat tak, aby odradila řidiče od projednávání své kauzy ve správním řízení a naopak je přiměla platit pokutu na místě. Pokud tedy řidič nesouhlasí s projednáním přestupku na místě v blokovém řízení, policie se snaží z různých náznaků v chování řidiče, včetně vyjádření jeho samotného, vykonstruovat důvod, pro který by mohli policisté následně nabýt přesvědčení, že se řidič bude vyhýbat správnímu řízení, nebo jej dokonce potrestat jej za „nespolupráci“ v případě, že odmítne podepsat úřední záznam nebo klade jinak policistům odpor.
Jak časté je užití tohoto institutu?
Nalezli jsme například následující statistiku:
Za dvacet jedna listopadových dnů tohoto roku uložili dopravní policisté našeho kraje již 14 kaucí celkem za 152.000 Kč. Od začátku tohoto roku je to již 269 kaucí v celkové výši 3.134.000 Kč. I vloni jsme za stejné období loňského roku uložili dopravcům a řidičům přibližně stejný počet kaucí, a to 273 za 3.147.000 Kč. Pro porovnání jsme za celý rok 2007 v rámci původního Východočeského kraje uložili 155 kaucí ve výši 1.875.000 Kč.
Součástí jednoho z níže citovaných rozsudků je následující souhrn, který se opět týká KŘ PČR Královéhradeckého kraje:
Dotyčný útvar služby dopravní policie za období od 1. 1. 2013 do 16. 12. 2013 v rámci blokového řízení řešil 16 577 přestupků, z nichž bylo 1010 přestupků zjištěno a oznámeno příslušným správním orgánům, přičemž pouze v 39 případech došlo k využití institutu kauce.
Jaké je právní pojetí kauce?
Roszudek Nejvyššího správního soudu č.j. 9 As 37/2014-43 ze dne 15.5.2014 má sjednocující význam pro dosavadní posuzování charakteru kauce. Uvedený rozsudek obsahuje následující právní větu:
I. Na výběr kauce podle § 125a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze aplikovat úpravu záruky za splnění povinnosti podle § 147 správního řádu z roku 2004. Oba instituty vykazují zásadní odlišnosti a kauce je navíc komplexně upravena v zákoně o provozu na pozemních komunikacích.
II. Proti nezákonnému postupu policisty podle § 125a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je třeba brojit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. Zásahem není samotná výzva policisty k uhrazení kauce, ale její výběr, tedy faktické převzetí peněžních prostředků a jejich následné zadržování, nebo alternativně zablokování či odtažení vozidla.
Některé soudy nižších instancí totiž posuzovaly kauci jako výkon rozhodnutí správního orgánu (například Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn./č. j.: 29 A 50/2013-51 ze dne 31.10.2013) a tím nevznikala řidiči možnost bránit se žalobou před zásahem státní moci ve smyslu § 82 správního řádu.
Samotným zásahem je pak výběr kauce, kterým dochází k zásahu do právní sféry jednotlivce – konkrétně k zásahu do jeho vlastnických práv, neboť minimálně po určitou dobu pozbývá právo nakládat se svým majetkem.
Nic tedy nebrání řidičům napadat uložené kauce zásahovou žalobou, přičemž musejí být splněny podmínky podle správního řádu.
Policista není oprávněn požadovat kauci bezdůvodně
Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 29 A 49/2013-70 ze dne 12. 12. 2013 se týkal případu, kdy byl řidič zadržen hlídkou policie, která po něm požadovala provedení testu na alkohol v dechu. Řidič odmítl zkoušku podstoupit, protože podle jeho tvrzení vůbec neřídil. Policisté požadovali kauci ve výši 50.000 Kč, kterou odmítl zaplatit. Policisté nařídili odtah vozidla. Řidič reagoval zásahovou žalobou, která určí, že zásah (zadržení vozidla) byl nezákonný. Soud rozhodl v řidičův prospěch zejména z následujících důvodů:
– účelem institutu kauce a s tím případně souvisejícího zabránění v jízdě, je především předcházení procesní nedosažitelnosti osoby podezřelé ze spáchání přestupku. Důvody, které vedly policistu k výběru kauce, resp. k zabránění řidiči v jízdě, musí být řidiči sděleny a řádně (tj. dostatečně konkrétně, byť třebas i stručně) uvedeny na příslušném potvrzení
– zcela nedostatečným (pro nepřezkoumatelnost) bude podle názoru soudu pouhé uvedení závěru, že policista nabyl podezření, že dotčená osoba se bude vyhýbat správnímu řízení
– na listinách dostupných od počátku žalobci nejsou konkrétní důvody, pro něž policisté dospěli k názoru o existenci podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení, vůbec uvedeny.
– toliko v úředním záznamu formulovala policie, že „z jeho odmítavého chování bylo zřejmé, že výše jmenovaný učiní kroky, aby nedostál své zákonné povinnosti, s hlídkami nespolupracoval, jeho chování bylo arogantní a postoj k celé věci silně zlehčující“; takové důvody jsou však podle soudu zjevně nedostatečné.
– soud dále zobecnil, že relevantními důvody budou takové, které budou nasvědčovat budoucí nedosažitelnosti řidiče pro účely přestupkového řízení, nikoli bez dalšího samo jednání tohoto řidiče při policejní kontrole
– soud dále zvážil, že žalobce má trvalý pobyt na území České republiky, a též prokázal, že se dříve nevyhýbal projednání přestupku
Zajímavý je také časový průběh kauzy, kdy k odtahu došlo 25.8.2013, 9.9.2013 obdržel soud žalobu a 12.12.2013 rozhodl.
Závěr krajského soudu následně potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku 4 As 6/2014-31 ze dne 17. dubna 2014, kdy se nejen ztotožnil s argumentací krajského soudu ohledně oprávněnosti výběru kauce, ale zabýval se také náležitostmi příkazu o zabránění v jízdě. Kasační stížnost v tomto případě podala Policie České republiky.
Zcela opačný přístup zaujal Krajský soud v Hradci Králové ze dne 11.11.2013 v rozsudku sp. zn./č. j.: 52 A 42/2013-39. I v tomto případě se řidič domáhal právní ochrany před nezákonně udělenou sankcí ve výši 6.000 Kč z toho důvodu, že kauce byla nedůvodná. Policisté v písemném potvrzení uvedli jako důvod, že „z chování, jednání a vystupování řidiče“ vyplývalo, že se bude vyhýbat správnímu řízení. K žalobě se vyjádřila i policie, přičemž její vyjádření je zajímavým vhledem do postupů, jakými policisté konstruují „důvodné“ podezření, že se řidič bude vyhýbat správnímu řízení:
– řidič odmítl podepsat oznámení o přestupku obsahující poučení o doručování, čímž podle názoru policie vytvořil překážku v doručování
– řidič prohlásil, že s přestupkem nesouhlasí, řidičský průkaz jej živí a nemůže si dovolit o něj přijít
Soud následně vyslovil tuto právní větu:
Písemné potvrzení a převzetí kauce ve smyslu § 125a odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. nelze ztotožňovat s existencí podmínek pro výběr kauce dle § 125a odst. 1 věty první téhož zákona. Nedostatky potvrzení neznamenají automaticky nesplnění podmínek pro výběr kauce, neboť jejich splnění lze doložit i jiným způsobem (oznámení o přestupku, výpověď zasahujícího policisty, audio-nebo videonahrávka z místa).
Jinými slovy, soud zde konstatuje, že důvody pro udělení kauce uvedené v potvrzení nemusejí být veškeré důvody, které policista na místě shledal, ty mohou být doloženy i jinak, například v oznámení o přestupku. Celý rozsudek je pozoruhodný tím, že soud v něm v podstatě doslovně přejal argumentaci policie.
Definitivní pohled na situaci si asi utvoříme při čtení odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11.11.2013 č.j. 52 A 55/2013-45 (stejný den jednání jako předchozí případ, stejné složení senátu, stejná právní zástupkyně apod.)
Na dotaz žalobce po důvodu stanovení kauce policista odpověděl: „My to poznáme, ty lidi se chovaj nestandardně, nezaplatil jste pokutu, nepodepisujete, odmítl jste se vyjádřit.“ Po řidiči tentokrát požadovala policie kauci ve výši 5.000 Kč. Dále policista řidiči sdělil, že „z pokuty byste vyvázl levnějc“. Na potvrzení o výběru kauce bylo opět uvedeno „z chování, jednání a vystupování řidiče na místě“, a podivuhodné je, že se jedná o jinou kauzu než předtím, ale naprosto shodně, formulovaný důvod.
Řidič pořídil na místě bez vědomí policistů audionahrávku. Audionahrávka nebyla v žalobě nijak specifikována, k žalobě nebyla připojena a tedy zůstala rovněž pouze v rovině tvrzení. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím věci bez jednání a ani k tomuto výslovnému souhlasu žádnou audionahrávku nepřipojil.
Soud opět podobně jako v minulém případě konstatoval, že důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení, mohl policista nabýt především z jednání žalobce, z toho, jaký postoj k celé věci zaujímá, jakým způsobem komunikuje (např. tón a způsob vyjadřování), jak se celkově chová. Pokud pak ze žalobcova jednání nabyl dojmu, že tento se bude snažit zmařit přestupkové řízení a dosáhnout tak zániku odpovědnosti za přestupek, zcela oprávněně přikročil k vybrání kauce. Shrnul-li policista své postřehy a vjemy do vyjádření „z chování, jednání a vystupování řidiče na místě“, jedná se o dostačující odůvodnění důvodného podezření z následného vyhýbání se přestupkovému řízení (…). Jinými slovy řečeno, potvrzení může doložit existenci těchto důvodů, ovšem tato může být doložena rovněž jinak. I v případě zcela chybějícího potvrzení může být stále kauce vybrána v souladu se zákonem, přičemž důvodnost podezření z vyhýbání se přestupkovému řízení vyplyne např. z oznámení o přestupku, výpovědí policisty, audio- či videonahrávky z místa.
Je s podivem, že i zde soud zcela přejal argumentaci policie, a i když se jedná o odlišný případ, rozsudek se obsahově téměř doslovně shoduje s předchozím.
Na rozsudek byla podána kasační stížnost, projednaná pod č.j. 4 Aps 9/2013-48 ze dne 27. 2. 2014. V tomto rozsudku aproboval závěr krajského soudu (opět v Hradci Králové) s tím, že krajský úřad posoudil jednání policisty správně, když důvodné podezření, že se řidič bude správnímu řízení vyhýbat, spatřoval zejména v následujícím jednání:
– řidič se nevyjádřil k výběru kauce (jak se podává z potvrzení o jejím převzetí),
– řidič se odmítl vyjádřit k vlastnímu přestupku
– řidič zejména pak odmítl podepsat oznámení o přestupku, resp. odmítl svým podpisem stvrdit, že byl poučen o průběhu správního řízení a doručování v jeho rámci
Překvapivou pasáží odůvodnění je pak tato věta:
„Žalovaný (= policie, pozn. M14) vyjádřil domněnku, že zástupkyně stěžovatele (=řidiče, pozn. M14) je aktivní v zastupování v případech tohoto typu, a řízení je proto vedeno účelově, s cílem zastrašovat správní orgány; žalobce je napojen na občanské sdružení, které provozuje webové stránky www.STOP-POLICIE.cz a poskytuje komerční pojištění proti postihu za přestupky.“
Jinými slovy, Policie ČR ve svém vyjádření přičítá řidiči k tíži, že jeho právní zástupkyně mimojiné také zastupuje firmu, která poskytuje pojištění proti pokutám. To samozřejmě vyvolává mnohé otázky, například zda policie systematicky eviduje a vyhodnocuje, do jakých kauz vstupují jednotliví právní zástupci nebo zda prověřovala nějak minulé kauzy této konkrétní právní zástupkyně, případně na jakém zákonném základě takové aktivity prováděla.
Rozsudek NSS č.j. 3 Aps 10/2013 – 76 se zabývá opět rozhodnutím krajského soudu v Hradci Králové, kdy v odůvodnění konstatuje: „bylo vycházeno jednak z poznatků správních orgánu o přístupu stěžovatele k předchozím přestupkovým řízením u přestupků na úseku bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a dále bylo přihlédnuto také k tomu, jak stěžovatel reagoval na místě, kdy jednak nesouhlasil s tím, že spáchal prokazatelně zjištěné přestupky, odmítl se k nim blíže vyjádřit, a také odmítl podepsat oznámení o přestupcích, včetně příslušného poučení.“
Z uvedeného každopádně vyplývá, že „pojištění proti pokutám“ může do jisté míry komplikovat právní postavení řidiče v případě, že se to policie dozví, a to nejen od něj samotného.
Závěr
Pokud tedy máme dosavadní rozhodovací praxi soudů nějak shrnout, pak:
- Krajské Soudy rozhodují značně rozdílně, pokud jde o oprávněnost udělení kauce. Z judikatury NSS poukazujeme zejména na rozsudek 4 As 6/2014-31 ze dne 17. dubna 2014.
- Příslušníci PČR mají velmi pravděpodobně interní pokyny, jaké důvody uvádět při výběru kauce ( „z chování, jednání a vystupování řidiče“)
- Jako klíčový podnět ze strany řidiče pro aktivitu policie se jeví nepodepsání poučení o možnosti zvolit si doručovací adresu odlišnou od trvalého bydliště.
- Nicméně, je vaším právem neřešit věc blokově
- V případě, že jako řidič nehodláte zaplatit pokutu na místě, což vždy a každému doporučujeme, by sám řidič měl policistům sdělit, že trvá na projednání věci ve správním řízení, kde se v rámci ústního jednání k přestupku v rámci uplatnění svých procesních práv dostatečně vyjádří. Stejnou skutečnost může uvést i na úředním záznamu. Těžko může policista tvrdit, že pojal důvodné podezření o tom, že se řidič bude správnímu řízení vyhýbat nebo že se odmítá k přestupku vyjadřovat v případě, kdy řidič sám projednání věci ve správním řízení navrhuje a požaduje.
- Nejjednodušší se tedy jeví policii dokument s poučením o doručování podepsat (bývá součástí formuláře oznámení přestupku). Řidičům doporučujeme důsledně proškrtnout zbývající plochu textového pole pro vyjádření řidiče tak, aby tam policie nemohla nic dopisovat. Na další průběh řízení na úřadě nemají skutečnosti uvedené v dokumentu přímý vliv, bez dalšího (např. bez souhlasu řidiče) nelze tento dokument používat jako důkaz.
– v případě, že policista požaduje kauci, by se policista (ale i řidič) na potvrzení o převzetí kauce měl vyslovit k důvodům, na základě kterých policista nabyl podezření, že se řidič bude správnímu řízení vyhýbat. V případě, že policista sám žádné takové důvody nesdělí, může se ho na ně řidič dotázat, protože ze zákona tyto důvody musejí existovat. Pokud policista žádné důvody nesdělí, což pokládáme za nejpravděpodobnější možnost, nebo jsou zcela nevěrohodné, řidič uvede tuto skutečnost v potvrzení. - V případě, že by policista použil kauci jako hrozbu ve snaze přimět řidiče věc řešit blokově proti jeho vůli, tedy například větou „buď zaplatíte pokutu hned, nebo vám udělím kauci“, doporučujeme nejen se tomuto tlaku nepodvolit, ale skutečnost také uvést v úředním záznamu nebo na potvrzení o převzetí kauce, navíc dále zavolat na místě 158 a požadovat spojení s operačním důstojníkem. Tomu pak sdělit, že policisté jednají mimo rámec zákona a podmiňují neudělení kauce úhradou pokuty v blokovém řízení. Na takové jednání by také bylo oprávněné reagovat stížností na konkrétního policistu.
- Pořiďte si kopii všech dokumentů, které policie na místě vytvoří a je na nich vaše jméno, například formou fotografie mobilním telefonem. Pozdější pozměňování úředních záznamů Policií není ničím neobvyklým.
- V případě, že řidič má uzavřenou nějakou smlouvu na „pojištění proti pokutám“, případně sám disponuje nějakou představou o dalším taktickém zacházení s právem ve správním řízení, není rozhodně na místě o tom policisty informovat. Ničemu to nepomůže.
- Doporučujeme pořídit audionahrávku celého jednání s policisty. Pořízení takového záznamu není nezákonné, a to ani v případě, že probíhá utajeně („Při provádění služebních úkonů policisté nevystupují jako soukromé fyzické osoby, tudíž pořízení audio a videozáznamu nebo fotografie jejich jednání a chování nemůže být posuzováno jako zásah do jejich osobnostních práv, např. práva na soukromí. Pořizování obrazových či zvukových záznamů při provádění služebních záznamů občany na místě veřejnosti přístupném není zákonem zakázáno.“). Takový záznam může následně posloužit při podání žaloby na ochranu před neoprávněným zásahem. Policie tak nebude moci argumentovat tím, že řidič jednal arogantně nebo následně tvrdit existenci dalších důvodů, proč se policista domníval, že se řidič bude vyhýbat řízení, a ty byly byly sděleny ústně.
- Také je na místě se policisty zeptat, zda jím udávané důvody jsou skutečně všechny důvody, které na místě shledal, a v případě, že si vyvzpomene ještě na nějaké další, požadovat je, aby je třeba i jen stručně zaznamenal na formulář.
- Tuto nahrávku je třeba u soudu první instance řádně uplatnit spolu se žalobou.
- Pokud k výběru kauce dojde, doporučujeme následně plně využívat institutu soudní ochrany před nezákonným zásahem. Náklady na převzetí zastoupení a přípravu žaloby se pohybují kolem 7.000 Kč, což je přijatelná částka. Věříme, že v této stati je uveden dostatek zdrojů, jak takovou žalobu koncipovat.
Uvítáme také vaše postřehy týkající se postupů Policie ČR při použití institutu kauce.